Autoři: Patrik Amazouz, Jaroslav Cepák
Nocování strak je zajímavým a u nás zatím málo známým jevem. A proto jsme se rozhodli zmapovat jejich nocoviště na území hlavního města.
Nocování strak
Co to je a kdy k tomu dochází?
- V zimě (listopad–únor) se straky často shromažďují do velkých nocovišť, kde přespávají desítky až stovky jedinců.
- Během hnízdní sezóny (jaro–léto) žijí teritoriálně v párech, ale mimo toto období se jejich sociální struktura mění — vznikají volnější hejna, často tvořena mladými ptáky a nespárovanými dospělci.
Kde nocují?
- Typicky si vybírají nižší husté křoviny, v menší míře i vyšší stromy (např. topoly, jasany, borovice) v městských parcích, zahradách nebo okrajích vesnic.
- Nocoviště bývají stálá, využívaná po celou zimu a to i více let po sobě.
Proč to dělají?
Hromadné nocování má několik výhod:
- Bezpečnost – větší počet ptáků znamená lepší ochranu před predátory (např. sovami).
- Tepelný komfort – více jedinců na jednom místě vytváří mikroklima o něco teplejší než okolí.
- Sociální informace – během dne straky létají za potravou samostatně, ale u nocoviště mohou pozorovat, kam ostatní odlétají, a získávat informace o zdrojích potravy („information center hypothesis“).
Velikost a chování hejn
- Většinou jde o agregace 20–100 strak, ale může jich být i několik set.
- Ptáci se obvykle začínají shromažďovat půl hodiny před západem slunce, hlasitě se ozývají a létají kolem místa nocoviště, než se usadí.
- Ráno po rozednění společně odlétají — často ve směru, kde se nachází hlavní zdroje potravy.
Metodika
Metodika je velice jednoduchá. Spočívá ve sledování směru letu či shromažďování většího počtu strak v odpoledních hodinách (cca 1 hod. před západem slunce). Poblíž nocoviště ptáci sedají ve skupinách na vyvýšená místa (stromy, střechy, antény), často za výrazných hlasových projevů, a až za šera zapadají na konečné nocoviště. Na vlastním nocovišti se již nechovají příliš hlučně (narozdíl např. od havranů a kavek).
Stačí své pozorování přeletujících strak jedním směrem/pozorování nocujících ptáků zapsat do databáze ČSO Avif (avif.birds.cz)
A dobré je též kontaktovat koordinátory projektu na jaroslav.cepak@nm.cz a amazouzpatrik@gmail.com
Každé pozorování by mělo obsahovat následující údaje:
- datum
- lokalita (bod v mapě)
- čas pozorování od – do
- počet strak (možno uvést min/max/cca)
- v poli “aktivita” zadat “nocování”
- počet pozorovatelů
- do poznámky zapsat druh a výšku stromu/keře/porostu a případně přítomnost dalších druhů na nocovišti (kavky, kvíčaly …)
Všem pozorovatelům předem děkujeme!
Patrik Amazouz, Jaroslav Cepák
————————————————————————————-
O strace obecné
Straka obecná je krkavcovitý pěvec s černobílým zbarvením a dlouhým ocasem. Má krátká a široká křídla, její let je třepotavý a může působit těžkopádně.
Dospělá straka obecná, Foto: Alexis Lours-Wikipedie
- Je rozdělena na 13 poddruhů, které obývají Evropu, Asii, severní Afriku a Severní Ameriku.
- Délka těla: 40–51 cm
- Rozpětí křídel: 52–62 cm
- Hmotnost: 150–310 g
Samec bývá větší než samice a má údajně delší ocas, ale v terénu nemůžeme na tyto znaky spoléhat. Na ocas připadá 20–30 cm z délky těla. Typické jsou zřetelně oddělené černé a bílé plochy. Jak je vidět na jedincích v letu a ve slunečním svitu, ocas se leskne do zelena a křídla do modra. Mláďata nemají tento kovový lesk v černém peří.
Straka při dosedu na zem, Foto: Wouter Van Gasse, ebird
Hlasový projev straky je nápadný a charakteristický. Často se ozývá různými skřehotavými hlasy, ale na jaře může i zpívat.
V České republice je rozšířena téměř na celém území, méně se vyskytuje v horských oblastech nad 700 m n. m., ale bylo zaznamenáno hnízdění i na Mísečkách. Nemá ráda souvislé zemědělské plochy bez stromů ani naopak příliš rozsáhlé lesní porosty. Vyhovuje jí rozmanitá krajina a blízkost lidských sídlišť. V období 2001–2003 byla početnost strak na českém území odhadována na 50 000–100 000 párů.
Straky staví poměrně bytelné „nepořádné“ hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst. Základním materiálem jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Existovalo i jedno hnízdo postaveno pouze z různých kovových drátů, nebo hnízdo obsahující kromě běžně používaných materiálů i kus domovní antény.
Hnízdo obsahující část domovní antény, Foto: Patrik Amazouz
Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy. Hnízdo je shora kryté stříškou z větviček. Tato stříška má chránit hlavně před případnými útočníky. První vajíčka se v hnízdech mohou objevovat již na konci března. Ve snůšce bývá 5–8 vajec, výjimečně i více. Vajíčka jsou olivově skvrnitá, mnohdy i s tmavou čepičkou. Na vejcích sedí 17–18 dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších 22–27 dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po opuštění hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.
Většina párů nevyužije staré hnízdo. Díky tomu, že hnízda strak jsou bytelná a trvalá, používají opuštěná stračí hnízda mnozí další ptáci (například poštolky nebo kalousi, kteří si sami hnízdo postavit neumějí).
Vejce a mládě straky obecné. Foto: Dirk Baunack a Roger Culos-Wikipedie
Straky mají velmi rozmanitý jídelníček. V podstatě jsou schopny živit se čímkoliv včetně odpadků. Živí se převážně různým hmyzem, měkkýši, drobnými savci, plazi, ptačími vejci či mláďaty nebo mršinami, ale i rostlinnou stravou, převážně semeny a různými plody. Při sběru potravy se často procházejí po zemi, ale sbírají potravu i na stromech. Straka (stejně jako sojka, vrána a někteří ostatní krkavcovití) vybírá z hnízd vejce a mláďata ptáků, což je důvod, proč bývá některými lidmi označována za škodnou. Dle studií ptačí vejce a mláďata tvoří u strak zhruba 17% stračí potravy, ale děje se tak převážně mimo město. Není oblíbená také pro svou pověst ptáka-zloděje (kvůli její údajné zálibě v lesklých předmětech) a pro svůj nelibozvučný hlas.
Straka obecná se vyznačuje vysokou inteligencí. Straky byly pozorovány u složitých sociálních rituálů a úspěšně prošly zrcadlovým testem sebeuvědomění, což z ní dělá jeden z mála druhů, které vlastní tuto schopnost.
Zrcadlový test sebeuvědomění