Milí čtenáři,
máte chuť vyrazit do terénu a zapojit se na zajímavém projektu zaměřeném na kalousi ušaté? Zveme vás k účasti na mapování denišť kalousů ušatých ve středních Čechách a Praze. Kalous ušatý (Asio otus) je středně velká sova, která je v České republice poměrně běžná. Tento přizpůsobivý pták obývá rozmanité prostředí lesů, parků, zahrad a zemědělských oblastí, přičemž jeho výskyt je vždy vázán na přítomnost stromů. Často vyhledává blízkost lidských obydlí, a to nejen během hnízdního období, ale ve větším počtu také v zimě, kdy se shromažďuje na takzvaných „deništích“ – specifických místech, na nichž během dne odpočívá. Zimující populace v České republice zahrnuje jak místní hnízdící jedince, tak i migrující ptáky ze severní Evropy především z Fennoskandie (oblast zahrnující Skandinávský poloostrov, Finsko, Kolský poloostrov a přilehlé části severozápadního Ruska), kteří zde přezimují (Bejček et al. 1995).
Chování kalousů ušatých na mimohnízdních shromaždištích je velmi zajímavé, avšak na území Prahy a středních Čech nedostatečně prozkoumané. Mapování těchto shromaždišť, která v následujícím textu budeme pro převážně noční aktivitu kalouse ušatého nazývat již zavedeným pojmem „deniště“, je základním krokem k hlubšímu pochopení chování a rozšíření této sovy ve středních Čechách a Praze.
Cílem tohoto mapování je identifikovat a zdokumentovat deniště kalousů ušatých v Praze a středních Čechách. Tento průzkum nám může blíže pomoci pochopit jejich zimní chování a stanovit základy pro dlouhodobé monitorování tohoto druhu v našem regionu.
Ať už jste odborníci nebo nadšení amatéři, pomozte nám s hledáním a dokumentováním těchto shromaždišť!
Metodiku pro mapování naleznete na tomto odkaze.
Kde se kalousi shromažďují?
Deniště kalousů ušatých jsou obecně relativně skrytá místa, na kterých tyto sovy tráví denní dobu odpočinkem. Obvykle se nacházejí ve stromech či hustých keřích s dobrým krytím před okolím. Sovy často vyhledávají husté koruny jehličnanů jako jsou tisy, borovice, smrky nebo túje, které jim poskytují výborné maskování a ochranu. Mohou však využívat i listnaté stromy, zejména na podzim, kdy jim olistění poskytuje dostatečný úkryt; po opadu listí se často přesouvají do okolních jehličnanů. Oblíbenými stanovišti jsou hřbitovy, parky, školní zahrady, ale mohou to být i soukromé pozemky v intravilánech obcí.
Ve volné krajině bývají společná shromaždiště nacházena vzácněji. Bývají v hustých, převážně keřových porostech, v lesích
(často borových) či na jejich okrajích, ale mohou to být i husté porosty vrb či jiných dřevin. Shromaždiště v lesích se však hledají mnohem obtížněji a patrně proto unikají pozornosti.
Některá shromaždiště mohou být využívána každoročně, zejména pokud jsou dostatečně bezpečná a poskytují dobré krytí.
Jak deniště najít?
Přehled možných lokalit naleznete v tabulce, která je součástí metodiky zde. Jedná se však o vytipované lokality, které je možné doplnit o další potenciální lokality. Je ideální kontrolovat všechny vhodné jehličnaté stromy v obci.
Jak poznám, že jsou deniště obsazena?
Kalousi začínají obsazovat hromadná shromaždiště obvykle v říjnu, přičemž první případy hromadného výskytu jsou známy už ze srpna a jednotliví ptáci se na těchto místech mohou objevovat již v červenci. Shromaždiště opouštějí v březnu, nejpozději však v dubnu. Obsazené stromy lze snadno rozpoznat podle četných stříkanců na větvích a kmenech a množství vývržků na zemi pod nimi. Tyto známky však mohou být na místech, jako jsou hřbitovy, pravidelně odstraňovány.
Jak kalouse na shromaždištích počítat?
Primárním cílem tohoto mapování není zjistit přesný počet kalousů, ale zejména získat přehled o tom, kde se nacházejí jejich deniště. Přítomné kalouse však rozhodně není na škodu spočítat. To ale nemusí být vůbec jednoduché. Záleží totiž na typu dřeviny, ve které se ptáci ukrývají, a na hustotě jejího porostu. Kompletní metodu sčítání naleznete na tomto odkaze.
Jak a kdy se do mapování zapojit?
Pro mapování denišť je vhodné navštívit tradiční deniště nebo vytipované nové lokality alespoň jednou během prosince, ledna nebo února. Pokud na místě potvrdíte přítomnost kalousů, doporučujeme lokalitu navštívit alespoň ještě jednou, ideálně s odstupem jednoho týdne a nejpozději do měsíce od původního nálezu. Tuto druhou kontrolní návštěvu doporučujeme spojit se sčítáním při rozletu.
- 7. 12. – 28. 12. 2024
- 4. 1 – 25. 1. 2025
- 1. 2. – 22. 2.
- (1. 3. – 22. 3.)
Prosíme všechny zájemce o zapojení do mapování shromaždišť kalouse ušatého, aby nás kontaktovali na e-mailové adrese: kalous@stredcechcso.cz. V e-mailu prosím uveďte, o jakou lokalitu máte zájem, a my vám obratem sdělíme, zda je stále k dispozici (na web následně umístíme tabulku s lokalitami, kterou budeme podle obsazenosti průběžně aktualizovat). Bylo by škoda, kdyby více lidí obcházelo stejné lokality a jiné zůstaly nepovšimnuty.
Jak nám předat data
Svá pozorování zadávejte do faunistické databáze ČSO – https://avif.birds.cz/
Každé pozorování by mělo obsahovat následující údaje:
- datum
- čas pozorování od – do
- lokalita (bodem v mapě)
- počet pozorovatelů
- poznámka k vycházce “mapovani kalouse” – díky tomu pozorování v databázi snadno najdeme, až budeme zpracovávat výsledky
- poznámka k vycházce, zda jste sčítali napřímo zrakem nebo za rozletu
- počet kalousů na lokalitě (včetně 0) – při odevzdávání dat přes počítač lze s výhodou použít i zápis typu “min 5”, “4-6”, “cca 8”, …
- vyplněné pole aktivita (“stopa” nebo “nocování”) dle charakteru pozorování
Volitelně je možné do poznámky přidat jakékoliv další informace – např. druh stromů, okolnosti rozletu, …
Uvítáme odevzdání dat již v průběhu zimy. Všechny záznamy však prosím odešlete nejpozději do konce března 2025.
Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte nás kontaktovat na e-mail kalous@stredcechcso.cz.
Děkujeme za vaši pomoc při mapování!
Těšíme se na vaše záznamy a pozorování.