Jarní migrace a hnízdění v PP Lítožnice

Napsala Veronika Švestková

Nad ornitologicky významnou pražskou lokalitou PP Lítožnice a jejím bezprostředním okolím se začala stahovat pomyslná mračna v podobě stavby obchvatu Úval a Běchovic (I/12 Běchovice-Úvaly) a stavby pokračování Pražského okruhu (D0 511 Běchovice-D1). Tyto dvě dlouho plánované silnice mají přetnout lokalitu jak ze severu, tak z jihu, a tím pádem dojde k zásadnímu ovlivnění místního krajinného rázu. Jak se s takovým zásahem vyrovnají ptáci, kterých tu byly za uplynulých pár let zaznamenány přes dvě stovky druhů? To má za cíl zjistit monitoring Lítožnice, jeden z projektů skupiny pro vědu naší Středočeské pobočky ČSO za podpory pražského magistrátu. Jako hlavní sčitatel lokalitu navštěvuji dvakrát měsíčně a pomocí bodového sčítání zjišťuji, jak se tu mění složení ptačích společenstev.

Přestože může destrukce stávajícího pokryvu a vegetace působit na první pohled negativně, stavební práce mohou paradoxně podpořit vznik vzácných stanovišť – odhalených písečných ploch, nezarostlých hald hlíny a nově vzniklých mokřin. I díky tomu se na Lítožnici na jaře zastavilo několik zajímavých ptačích migrantů. Již v zimě a následně i v období migrace se v okolí výkopů a meandrů vyskytovaly slučky malé a bekasiny otavní. Kromě nich se na mokřinách ve výkopu zastavilo několik dalších druhů bahňáků. Mimo relativně běžného vodouše kropenatého bylo možné u louží pozorovat vodouše bahenní, a dokonce jednoho vodouše rudonohého, který je v Praze vzácným úkazem. Po skončení migrace ve výkopu zůstali hnízdící kulíci říční a čejky chocholaté. Úspěšné hnízdění minimálně čtyř párů čejky chocholaté bylo v rámci Prahy mimořádným úspěchem, jelikož jde nejspíše o první prokázané hnízdění tohoto druhu na území hlavního města za posledních devět let. Jeden z nich vyvedl dvě mláďata již na začátku sezóny na konci dubna na poli u Kolodějí a následovaly ho tři páry hnízdící přímo ve výkopu. Ve všech nalezených hnízdech se úspěšně vylíhla mláďata a brzy bylo možné ve výkopu pozorovat kuřátka. Dalším hnízdícím bahňákem byl kulík říční s minimálně jednou rodinkou se čtyřmi kuřátky, ale pravděpodobně se ve výkopu usídlily také minimálně tři páry.

Slučka malá a vodouš rudonohý – dvě bahňáčí vzácnosti při migraci.
Dobře maskované kuře čejky chocholaté.
Tzv. „broken wing display“ při kterém dospělý kulík předstírá, že má zlomené křídlo, aby predátora odlákal od snůšky, nebo kuřat na sebe.

Ve výkopu se mimo bahňáků zastavilo i několik dalších rarit. Nejen běžným linduškám a konipasům se tento biotop líbil, na tahu byly zaznamenané i linduška horská a úhorní. Na hranici rákosí a výkopu se pár dní zdržovala samice slavíka modráčka a na několik dní se zde zastavil také celkem krotký chřástal kropenatý. Na rybníce se v průběhu jara až léta objevily tradiční migrující druhy kachen jako jsou čírky obecné, lžičáci pestří, kopřivky obecné a hvízdáci eurasijští. V létě se také na rybník párkrát zatoulali kvakoši noční, možná díky tomu, že jejich nedaleká oblíbená lokalita, PR V Pískovně, je letos úplně vypuštěná kvůli rekonstrukci hráze. Posekané louky v červnu přilákaly čápy bílé, kteří nejsou na rozdíl od čápů černých na Lítožnici běžně k vidění.

Hnízdní společenstva jsou vyjma hnízdících čejek chocholatých a kulíků říčních letos skladbou srovnatelná s minulými lety. Stejně jako loni na Lítožnici pravděpodobně hnízdí 4–6 párů strnadů lučních, ačkoliv mláďata jsem zatím nepozorovala. V bezprostředním okolí lokality se chystaly zahnízdit minimálně tři páry bramborníčků černohlavých, přičemž jeden z nich úspěšně vyvedl přinejmenším jedno mládě. U bývalého parkoviště z oplocenek opět zpívali minimálně dva samci budníčka většího, stejně jako v lese se začátkem května ještě vyskytoval zpívající budníček lesní. Ačkoliv na začátku sezóny v lese intenzivně vyzpěvoval a zaletoval do dutiny samec lejska bělokrkého, bohužel pravděpodobně neměl samici a později už jsem ho na lokalitě nezaznamenala. Naproti tomu stejně jako vloni v rákosí pod hrází hnízdí pár motáků pochopů a v lese zahnízdili jestřábi lesní, tentokrát s čtyřmi mláďaty. A naneštěstí stejně jako v minulých letech potápky roháči navzdory značné snaze nedokázaly postavit hnízdo, které by dlouhodobě odolalo silnému větru a bouřkám. Poláci velcí opět úspěšně vyhnízdili, nicméně zatím přežívá jen jedno mládě, podobně jako minulý rok. Hnízdní sezóna pro spoustu druhů ovšem zdaleka nekončí a třeba se podaří zaznamenat další zajímavé hnízdící nebo již nazpět migrující druhy.

Projekt „Monitoring ptáků na lokalitě Praha – Lítožnice s ohledem na výstavbu liniových staveb“ č. 116/2025 byl podpořen Magistrátem hlavního města Prahy.

Nejen linduška luční má maskovací zbarvení, linduška horská ve svatebním šatě s hroudami a kamínky dokonale splývala.
Pravděpodobně každoroční návštěvník Lítožnických mokřin, chřástal kropenatý.
Budníček větší, jeden z pravidelně hnízdících druhů na Lítožnici.
Samec lejska bělokrkého, bohužel letos zřejmě bez samičky.
Dvě ze čtyř mláďat jestřába lesního na hnízdě.
Jediné mládě zatím jediného vyhnízdivšího páru poláků velkých v letošním roce na Lítožnici.

Přejít nahoru