Napsala Veronika Švestková
Nad ornitologicky významnou pražskou lokalitou PP Lítožnice a jejím bezprostředním okolím se začala stahovat pomyslná mračna v podobě stavby obchvatu Úval a Běchovic (I/12 Běchovice-Úvaly) a stavby pokračování Pražského okruhu (D0 511 Běchovice-D1). Tyto dvě dlouho plánované silnice mají přetnout lokalitu jak ze severu, tak z jihu, a tím pádem dojde k zásadnímu ovlivnění místního krajinného rázu. Jak se s takovým zásahem vyrovnají ptáci, kterých tu byly za uplynulých pár let zaznamenány přes dvě stovky druhů? To má za cíl zjistit monitoring Lítožnice, jeden z projektů skupiny pro vědu naší Středočeské pobočky ČSO za podpory pražského magistrátu. Jako hlavní sčitatel lokalitu navštěvuji dvakrát měsíčně a pomocí bodového sčítání zjišťuji, jak se tu mění složení ptačích společenstev.
Přestože může destrukce stávajícího pokryvu a vegetace působit na první pohled negativně, stavební práce mohou paradoxně podpořit vznik vzácných stanovišť – odhalených písečných ploch, nezarostlých hald hlíny a nově vzniklých mokřin. I díky tomu se na Lítožnici na jaře zastavilo několik zajímavých ptačích migrantů. Již v zimě a následně i v období migrace se v okolí výkopů a meandrů vyskytovaly slučky malé a bekasiny otavní. Kromě nich se na mokřinách ve výkopu zastavilo několik dalších druhů bahňáků. Mimo relativně běžného vodouše kropenatého bylo možné u louží pozorovat vodouše bahenní, a dokonce jednoho vodouše rudonohého, který je v Praze vzácným úkazem. Po skončení migrace ve výkopu zůstali hnízdící kulíci říční a čejky chocholaté. Úspěšné hnízdění minimálně čtyř párů čejky chocholaté bylo v rámci Prahy mimořádným úspěchem, jelikož jde nejspíše o první prokázané hnízdění tohoto druhu na území hlavního města za posledních devět let. Jeden z nich vyvedl dvě mláďata již na začátku sezóny na konci dubna na poli u Kolodějí a následovaly ho tři páry hnízdící přímo ve výkopu. Ve všech nalezených hnízdech se úspěšně vylíhla mláďata a brzy bylo možné ve výkopu pozorovat kuřátka. Dalším hnízdícím bahňákem byl kulík říční s minimálně jednou rodinkou se čtyřmi kuřátky, ale pravděpodobně se ve výkopu usídlily také minimálně tři páry.



Ve výkopu se mimo bahňáků zastavilo i několik dalších rarit. Nejen běžným linduškám a konipasům se tento biotop líbil, na tahu byly zaznamenané i linduška horská a úhorní. Na hranici rákosí a výkopu se pár dní zdržovala samice slavíka modráčka a na několik dní se zde zastavil také celkem krotký chřástal kropenatý. Na rybníce se v průběhu jara až léta objevily tradiční migrující druhy kachen jako jsou čírky obecné, lžičáci pestří, kopřivky obecné a hvízdáci eurasijští. V létě se také na rybník párkrát zatoulali kvakoši noční, možná díky tomu, že jejich nedaleká oblíbená lokalita, PR V Pískovně, je letos úplně vypuštěná kvůli rekonstrukci hráze. Posekané louky v červnu přilákaly čápy bílé, kteří nejsou na rozdíl od čápů černých na Lítožnici běžně k vidění.
Hnízdní společenstva jsou vyjma hnízdících čejek chocholatých a kulíků říčních letos skladbou srovnatelná s minulými lety. Stejně jako loni na Lítožnici pravděpodobně hnízdí 4–6 párů strnadů lučních, ačkoliv mláďata jsem zatím nepozorovala. V bezprostředním okolí lokality se chystaly zahnízdit minimálně tři páry bramborníčků černohlavých, přičemž jeden z nich úspěšně vyvedl přinejmenším jedno mládě. U bývalého parkoviště z oplocenek opět zpívali minimálně dva samci budníčka většího, stejně jako v lese se začátkem května ještě vyskytoval zpívající budníček lesní. Ačkoliv na začátku sezóny v lese intenzivně vyzpěvoval a zaletoval do dutiny samec lejska bělokrkého, bohužel pravděpodobně neměl samici a později už jsem ho na lokalitě nezaznamenala. Naproti tomu stejně jako vloni v rákosí pod hrází hnízdí pár motáků pochopů a v lese zahnízdili jestřábi lesní, tentokrát s čtyřmi mláďaty. A naneštěstí stejně jako v minulých letech potápky roháči navzdory značné snaze nedokázaly postavit hnízdo, které by dlouhodobě odolalo silnému větru a bouřkám. Poláci velcí opět úspěšně vyhnízdili, nicméně zatím přežívá jen jedno mládě, podobně jako minulý rok. Hnízdní sezóna pro spoustu druhů ovšem zdaleka nekončí a třeba se podaří zaznamenat další zajímavé hnízdící nebo již nazpět migrující druhy.
Projekt „Monitoring ptáků na lokalitě Praha – Lítožnice s ohledem na výstavbu liniových staveb“ č. 116/2025 byl podpořen Magistrátem hlavního města Prahy.






