Dne 31. 1. 2026 se konala historicky první exkurze naší pobočky, která nás zavedla do severních Čech na vyhlášenou ptačí lokalitu jezera Most. V zimním období je toto jezero přirozeným magnetem pro vodní druhy ptactva, jelikož téměř nikdy nezamrzá. Jednak díky své velké rozloze, ale také s ohledem na svoji relativně větší hloubku (nejhlubší místo má přes 70 m).
Sraz byl pro všechny přímo u jezera v jeho jihozápadní části. Vzhledem k vůbec první takovéto akci naší pobočky jsme neměli představu, kolik lidí může dorazit. I přes nijak zvlášť vlídné počasí se nás ale na místě sešlo okolo 70 členů či příznivců a stali jsme se tak zdaleka nejvýraznější skupinou u jezera. Po zhodnocení aktuální situace jsme se rozhodli jít podél jižního břehu jezera k jeho západní části, kde byly nejbližší volné vodní plochy bez ledu a koncentrovalo se na nich velké množství vodního ptactva.
Již u prvního oka máme možnost kochat se zblízka hned několika krásnými druhy, jako jsou poláci chocholačky, poláci velcí, lysky, kachny divoké, potápky malé a objevují se i vzácní morčáci malí. Jejich příbuzní morčáci velcí pak okolo několikrát prolétají a později si je můžeme prohlédnout i na hladině. Kousek dále od břehu postává velká skupina racků, a tak se věnujeme jejich určování se zaměřením zejména na rozlišení velkých druhů, tedy racka bělohlavého, stříbřitého a středomořského. Racků bělohlavých je všude plno, ostatní dva druhy v průběhu dne také dohledáváme. Nechybí samozřejmě ani menší druhy racků, tedy racek chechtavý a trochu větší racek bouřní, kterého relativně snadno určíme podle čárkování na hlavě.
U další volné vodní plochy v jihovýchodní části nás čekají velké počty kachen, lysek a také několik labutí, které se ochotně nechají krmit místními lidmi. Dále nacházíme i kopřivky a učíme se rozpoznávat především samičku od velmi podobné samice kachny divoké. Na místě je i několik potápek roháčů nebo hoholů severních a kousek dále u mola máme štěstí na pobíhající i přelétající chřástaly vodní. Ve větší dálce na ledu pak sedí i pár hus velkých, na opačné straně se nám na břehu u kiosků procházejí husice nilské. Legrační je také sledovat slípky zelenonohé, které roztomile pobíhají po ledu, občas přeletují a sedají si na okraje ledu nebo na mola.
Následuje o trochu delší přesun do severovýchodní části jezera, kde je další větší vodní plocha u přístaviště. Po cestě se pár účastníkům daří na okamžik zahlédnout ducha rákosin, tedy bukače velkého! Na místě jsou počty ptáků opravdu velké a máme možnost konečně sledovat i samce hoholů severních, opět morčáky malé, velké množství chocholaček i poláků velkých, opět kopřivky, pár volavek a další racky. Hlavním cílem je ale velmi raritní potápka žlutorohá, kterou za nedlouho objevujeme a postupně si ji mohou všichni prohlédnout ve stativových dalekohledech. Je to ale potvůrka, velmi často a na relativně dlouho se potápí a hledat ji ve spleti dalších ptáků na hladině je občas oříšek. Po tomto malém vrcholu celé výpravy dáváme formálně rozchod, ale pro zájemce nabízíme, že po návratu k autům se přesuneme do severní části jezera, kde je velká skupina racků.
Sjíždíme se na parkovišti u bunkru a rovnou se kocháme obrovským množstvím racků, z nichž většina postává na ledové ploše u severozápadního pobřeží jezera. Celkový počet odhadujeme na 8–10 tisíc jedinců. Mezitím ale zaslechneme typický hlas drozda cvrčaly a daří se nám jej i dohledat a pozorovat na stromě. Hejna racků mezitím víří ve velkých skupinách a přelétají na různá místa nebo odlétají a zase přilétají z nedaleké skládky. Na volné vodní ploše jsou opět poláci, morčáci, kachny, kopřivky či lysky. Na ostrůvku pak i několik kormoránů a opět husice nilské. My postupně prohlížíme nekonečné zástupy racků a snažíme se dohledat vzácnější druhy, což je něco jako hledat jehlu v kupce sena. Ale daří se a na několika místech identifikujeme dospělé racky žlutonohé, které lze díky jejich velmi tmavým křídlům relativně dobře identifikovat. Na vodě pak najdeme i racka stříbřitého a pátráme též po vzácném rackovi mořském. Ten se nám nakonec z ničeho nic objevuje v hejnu koupajících se racků bělohlavých u ostrůvku. Jeho velikost a tmavé zbarvení zad a křídel, stejně jako mohutný zobák a výrazné bílé skvrny na křídlech vylučují pochybnosti. Za den jsme tedy pozorovali hned 7 druhů racků. Když v tom přelétává jeden hodně divný, hnědě zbarvený – a není to racek, je to bukač velký. Krásně si prohlížíme jeho ladný let a jak přistává v nedalekém rákosí. Nádherná tečka za celou exkurzí.
Odkaz na seznam pozorovaných druhů: https://ebird.org/checklist/S297226278
