Kompletní metodika pro mapování ZDE.

Sezóna sčítání na zimních deništích kalousů ušatých se pomalu chýlí ke konci. Abychom však život těchto fascinujících „ušatých“ sousedů poznali naplno, potřebujeme vaši pomoc s dalším krokem: mapováním jejich hnízdišť. Kalous ušatý (Asio otus) je sice naše poměrně běžná sova, ale v městské džungli Prahy o jeho rodinném životě stále nevíme vše. S přicházejícím jarem se kalousi přesouvají ze zimovišť na hnízdiště. Vaše pozorování nám pomohou získat aktuální přehled o tom, které pražské lokality si kalousi pro své hnízdění vybrali.

Proč se do mapování zapojit?

Cílem hnízdního mapování kalousů ušatých je zdokumentovat vhodné a preferované hnízdní lokality na území Prahy a identifikovat jejich požadavky na hnízdění v prostředí našeho hlavního města. Systematické sledování obsazených hnízdních lokalit může v dlouhodobém výhledu přinést zajímavá data o změnách hnízdní populace v čase. Monitoring hnízdní populace pražských kalousů může rovněž sloužit jako základ pro její detailní sledování včetně úspěšnosti hnízdění, potravních nároků, a obecně chování kalouse v městském prostředí. Získané informace bude možné také využít při cílené ochraně lokalit na území Prahy. 

Kde kalouse v Praze hledat?

Kalous ušatý je velmi přizpůsobivý a nemá vyhraněné nároky na hnízdní prostředí. Hnízda si nestaví, v Praze využívají především stará hnízda strak, ale i sojek, havranů nebo dokonce veverek. Vhodnou hnízdní lokalitou jsou parky, lesoparky, hřbitovy, extenzivní sady, stromořadí, školní nebo soukromé zahrady, ale také vzrostlá zeleň v sídlištích a v jiné souvislé zástavbě, včetně solitérních stromů. Velmi často se v okolí obsazeného hnízda vyskytují jehličnany jako jsou tisy, borovice, smrky nebo túje, které poskytují samci v době hnízdění výborné maskování a ochranu. Často hnízdí v blízkosti svých zimních denišť, takže pokud víte, kde zimovali, začněte právě tam.

Přehled možných lokalit hnízdění naleznete v metodice jako přílohu 1.

 Jak se do mapování zapojit?

Kompletní metodiku si můžete přečíst/stáhnout ZDE. Prosíme o její přočtení před začátkem mapování.

Pro zahájení mapování si jednoduše stačí vybrat vhodnou lokalitu/lokality a začít mapovat některou nebo všemi třemi metodami:

1. Náslech houkání (Tok)

• Termín: 15. února – konec března)
• Kdy vyrazit: Těsně po setmění (než se sovy rozletí za potravou). Ideální je bezvětří a sucho, mráz nevadí.
• Jak postupovat: Lokalitu navštivte alespoň 2× (s odstupem min. 5 dnů). Pomalu procházejte území alespoň 30 minut a dělejte časté zastávky pro náslech.
• Co hledat: Tlumené, opakované houkání „húúú“ nebo tleskání křídly pod tělem během letu.
• Pozor: V městském hluku se zvuk snadno ztratí!

2. Přímé vyhledávání pobytových stop na hnízdním deništi a hnízd se sedící samicí

• Termín: od 15. března do konce dubna
• Kdy vyrazit: Během dne (ideálně před plným olistěním stromů).
• Co hledat: Pobytové stopy – pod jehličnany ( i dalšími stromy) hledejte čerstvé vývržky (šedé válečky) a bílé stříkance (trus) na větvích či zemi.
  • Hnízda: Dalekohledem kontrolujte stará hnízda strak, vran či veverek. Hledejte vyčnívající péřová „ouška“ sedící samice.
  • Samec: Často odpočívá na sousedním stromě a „hlídá“ hnízdo.
• Důležité: Do hnízdních stromů nikdy nekopejte ani netlučte! Samici byste mohli vyplašit a ohrozit hnízdění.

3. Náslech pískání žadonících mláďat těsně před a po opuštění hnízda

• Termín: od 15. května do 16. června, někdy i později)
• Jak postupovat: Procházejte lokalitu (cca 30 min) a poslouchejte. Pokud mláďata slyšíte, pokuste se je (případně druhý den za světla) najít. Často sedí na větvích v okolí hnízda a díky světlému prachovému peří jsou dobře vidět.Kdy vyrazit: Od časného večera (začínají se ozývat ještě za světla) po celou noc.
• Co hledat: Velmi hlasité a nápadné pískání mláďat, které připomíná zvuk nenamazaných dveřních pantů. Je to nejspolehlivější důkaz úspěšného hnízdění.

Jak nám odevzdat data?

Pro záznam mapování využíváme faunistickou databázi ČSO AVIF. Nejjednodušším a doporučeným způsobem je použití mobilní aplikace přímo v terénu. Podrobný návod najdete v metodice, v příloze 2.

1. Mobilní aplikace AVIF (Doporučený způsob)

Nejefektivnější je sběr dat přímo v terénu přes aplikaci AVIF (modul TRANS). Tento modul automaticky měří délku vaší vycházky, což je pro nás zásadní údaj.

• Před cestou: Na Wi-Fi si v modulu TRANS stáhněte mapové podklady pro vybranou lokalitu.
• V terénu: Zapněte GPS, v modulu TRANS klikněte na „Začít“. Po skončení mapování klikněte na „Ukončit“ (doba pozorování by měla být alespoň 30 minut).
• Odeslání: Data odešlete, jakmile budete mít přístup k internetu.

2. Ruční zadání přes web

Pokud nemůžete použít aplikaci, zaznamenejte si data v terénu (tužka, papír, GPS bod) a doma je přepište na webu avif.birds.cz.

Co musí každý záznam obsahovat?

Abychom vaše pozorování v databázi dohledali, věnujte pozornost těmto polím:

• Poznámka k vycházce: Povinně uveďte heslo „hnízdění kalouse“.
• Metoda mapování: Upřesněte, kterou metodu jste použili (náslech houkání / nález hnízdiště / pískání mláďat).
• Počet: Uveďte počet jedinců (Cenné jsou i vycházky bez nálezu — zaznamenávejte prosím i negativní výsledky (počet = 0)). Pokud si nejste jistí počtem pískajících mláďat, uveďte přibližný odhad.
• Nepovinné: Aktivita (Kódy): Pro přesnější data vyberte příslušný kód:
  • A2: Houkání samce.
  • B5: Tok nebo tleskání křídly.
  • C13: Samice sedí na hnízdě.
  • C16: Mláďata v hnízdě.
  • C12: Mláďata mimo hnízdo (pískání v okolí).
  • Stopa: Pouze nález vývržků, trusu nebo peří.

Termín odeslání: Prosíme o průběžné zasílání dat po každé vycházce. Kompletní výsledky odesílejte nejpozději do konce srpna.

Kontakt 

V případě dotazů se neváhejte ozvat na kalous@stredcechcso.cz. Vždy odpoví jedna z nás, Carolin Pokorná Helmbold nebo Kateřina Rohová.